Juan Pablo Montoya
ČÍSLO: | 4 |
STÁJ: | McLaren Mercedes |
STÁT. PŘÍSL.: | Kolumbije |
NAROZEN: | 10.09.1975, Bogota |
VÝŠKA: | 168 |
VÁHA: | 73 |
STAV: | ženatý s Connie, syn Sebastian (2005) |
BYDLIŠTĚ: | Miami, Monako |
POČET GP: | 84 |
VÍTĚZNÉ GP: | 7 |
CELKEM BODŮ: | 281 |
POLE POSITION: | 13 |
NEJRYCHL. KOLO: | 12 |
NEJ. UMÍSTĚNÍ: | 3.místo v roce 2002, 2003 |
KARIÉRA
1981-1991 Motokáry – národní šampión dětské a juniorské kategorie
1992 Formule Renault – 4 vítězství v kolumbijském šampionátu
1993 Swift GTi – vítěz národního šampionátu, 7 vítězství z 8 závodů
1994 Barber Saab – třetí v šampionátu v USA, formule N – 3 vítězství v mexickém šampionátu
1995 Formule Vauxhall – třetí místo v britském šampionátu
1996 Formule 3 – 2 vítězství v britském šampionátu, 4.místo na Marlboro Masters
1997 Formule 3000 – druhé místo, formule 1 – první testy v týmu Williams
1998 Formule 3000 – vítěz šampionátu. formule 1 – testovací jezdec týmu Williams
1999 CART – vítěz CART FedEX šampionátu, 7 vítězství, nejmladší vítěz v historii
2000 CART – vítěz 500 mil Indianapolis při prvním startu
2001 Williams-BMW - premiéra v F1, první vítězství v GP Itálie, celkem 31 bodů a 6.místo v šampionátu
2002 Williams-BMW - 50 bodů, 3. místo v šampionátu
2003 Williams-BMW - 82 bodů, 2 vítězství a 3. místo v šampionátu
2004 Williams-BMW - 1 vítězství, celkem 58 bodů a 5. místo v šampionátu
2005 West Mclaren Mercedes – 3 vítězství, celkem 60 bodů a 4. místo v šampionátu
Juan Pablo Montoya patří mezi největší talenty současnosti, velmi rychle se prosazoval ve všech formulích, kterými procházel. V roce 1998 svedl v F3000 souboj o prvenství v šampionátu s Nickem Heidfeldem, který nakonec vyhrál. Tou dobou již druhým rokem testoval pro tým formule 1 Williams, ten dal ale nakonec přednost příchodu v F1 zkušenějšího Ralfa Schumachera a Montoya odešel do zámoří, kde nahradil Zanardiho v týmu Ganassi. Hned ve své první sezóně šokoval všechny soupeře i diváky, když na první pokus vyhrál šampionát. O rok později, tedy v roce 2000, však jeho monopost trpěl mechanickými poruchami a tak se Montoya musel spokojit jen se 3 vítězstvími, ale mimo to se mu podařilo zvítězit na první pokus v legendárním závodě 500 mil Indianapolis.
Napodruhé si již Frank Williams nedovolil pohrdnout jeho službami a JPM na sebe ve své premiérové sezóně F1 upozornil všemi směry - byl rychlý, předjížděl, a to i Michaela Schumachera, ale také boural. V první polovině sezóny se trápil a pronásledovaly jej i technické problémy. Pak se však rozjel, premiérově vyhrál v Monze a zastínil týmového kolegu Ralfa Schumachera, přestože v šampionátu skončil až za ním.
V roce 2002 se stal Montoya králem kvalifikací, když stejně jako Michael Schumacher získal sedm pole position, ale přesto nezískal jediné vítězství. Na trati se opět prezentoval nekompromisním dravým stylem, což přineslo pár kolizí. Nakonec byl nejlepším jezdcem za suverénním duem Ferrari. V roce 2003 hodně pomýšlel na titul, od monackého vítězství byl velmi silný a sebevědomý, postupně se dotáhnul těsně za Michaela Schumachera. V Monze však s ním v přímém souboji prohrál a konec nadějím na titul přišel hned v dalším závodu v USA, kde dostal penalizaci za údajně přespříliš agresivní útok na Rubense Barrichella v úvodu závodu.
Před začátkem roku 2004 oznámil Montoya odchod k McLarenu, jenže ještě ho čekala jedna sezonu u Williamsu. Do ní vstupoval s nejvyššími ambicemi, jenže FW26 nebyl zpočátku příliš konkurenceschopný, JPM tak musel na titul rychle zapomenout. S týmem se alespoň rozloučil stylově, když vyhrál poslední závod sezony v Brazílii.
U McLarenu, kam přestoupil v roce 2005, se potkal s Kimi Räikkönenem, jejich interní týmový duel by měl být jedním z nejzajímavějších i díky zcela odlišným povahám obou jezdců. Vývoj šampionátu však nabral poněkud jiný směr. Juan-Pablo Montoya se na počátku roku zranil při kondičním tréninku a musel vynechat dva závody. Ztrátu jen těžko doháněl a přestože dokázal ve druhé polovině sezóny třikrát zvítězit, stačilo to pouze na celkově čtvrtou pozici v hodnocení jednotlivců.
Montoya patří k nejlepším jezdcům ve startovním poli. Nikdo nepochybuje o jeho přirozeném talentu. Občas si ovšem sám sobě škodí přílišnou snahou, dosahující až hraniční zbrklosti. Dokladem je jeho vyjetí z boxů při svítícím červeném světle při jednom z loňských závodů nebo poměrně častá jezdecká selhání, způsobená jízdou bránící vozu udržet se na trati. Na druhou stranu všichni jeho soupeři vědí, že když má Kolumbijec den, je neporazitelný. Jaké bude jeho další působení ve týmu McLaren, nikdo zatím přesně neví. Jisté je, že v roce 2007 přijde do Wokingu Fernando Alonso. Záleží také na rozhodnutí Kimiho Räikkönena, zda skutečně přestoupí k Ferrari, jak předpovídají mnohá média. O služby Juana-Pabla Montoyi již projevil zájem Renault.
1981-1991 Motokáry – národní šampión dětské a juniorské kategorie
1992 Formule Renault – 4 vítězství v kolumbijském šampionátu
1993 Swift GTi – vítěz národního šampionátu, 7 vítězství z 8 závodů
1994 Barber Saab – třetí v šampionátu v USA, formule N – 3 vítězství v mexickém šampionátu
1995 Formule Vauxhall – třetí místo v britském šampionátu
1996 Formule 3 – 2 vítězství v britském šampionátu, 4.místo na Marlboro Masters
1997 Formule 3000 – druhé místo, formule 1 – první testy v týmu Williams
1998 Formule 3000 – vítěz šampionátu. formule 1 – testovací jezdec týmu Williams
1999 CART – vítěz CART FedEX šampionátu, 7 vítězství, nejmladší vítěz v historii
2000 CART – vítěz 500 mil Indianapolis při prvním startu
2001 Williams-BMW - premiéra v F1, první vítězství v GP Itálie, celkem 31 bodů a 6.místo v šampionátu
2002 Williams-BMW - 50 bodů, 3. místo v šampionátu
2003 Williams-BMW - 82 bodů, 2 vítězství a 3. místo v šampionátu
2004 Williams-BMW - 1 vítězství, celkem 58 bodů a 5. místo v šampionátu
2005 West Mclaren Mercedes – 3 vítězství, celkem 60 bodů a 4. místo v šampionátu
Juan Pablo Montoya patří mezi největší talenty současnosti, velmi rychle se prosazoval ve všech formulích, kterými procházel. V roce 1998 svedl v F3000 souboj o prvenství v šampionátu s Nickem Heidfeldem, který nakonec vyhrál. Tou dobou již druhým rokem testoval pro tým formule 1 Williams, ten dal ale nakonec přednost příchodu v F1 zkušenějšího Ralfa Schumachera a Montoya odešel do zámoří, kde nahradil Zanardiho v týmu Ganassi. Hned ve své první sezóně šokoval všechny soupeře i diváky, když na první pokus vyhrál šampionát. O rok později, tedy v roce 2000, však jeho monopost trpěl mechanickými poruchami a tak se Montoya musel spokojit jen se 3 vítězstvími, ale mimo to se mu podařilo zvítězit na první pokus v legendárním závodě 500 mil Indianapolis.
Napodruhé si již Frank Williams nedovolil pohrdnout jeho službami a JPM na sebe ve své premiérové sezóně F1 upozornil všemi směry - byl rychlý, předjížděl, a to i Michaela Schumachera, ale také boural. V první polovině sezóny se trápil a pronásledovaly jej i technické problémy. Pak se však rozjel, premiérově vyhrál v Monze a zastínil týmového kolegu Ralfa Schumachera, přestože v šampionátu skončil až za ním.
V roce 2002 se stal Montoya králem kvalifikací, když stejně jako Michael Schumacher získal sedm pole position, ale přesto nezískal jediné vítězství. Na trati se opět prezentoval nekompromisním dravým stylem, což přineslo pár kolizí. Nakonec byl nejlepším jezdcem za suverénním duem Ferrari. V roce 2003 hodně pomýšlel na titul, od monackého vítězství byl velmi silný a sebevědomý, postupně se dotáhnul těsně za Michaela Schumachera. V Monze však s ním v přímém souboji prohrál a konec nadějím na titul přišel hned v dalším závodu v USA, kde dostal penalizaci za údajně přespříliš agresivní útok na Rubense Barrichella v úvodu závodu.
Před začátkem roku 2004 oznámil Montoya odchod k McLarenu, jenže ještě ho čekala jedna sezonu u Williamsu. Do ní vstupoval s nejvyššími ambicemi, jenže FW26 nebyl zpočátku příliš konkurenceschopný, JPM tak musel na titul rychle zapomenout. S týmem se alespoň rozloučil stylově, když vyhrál poslední závod sezony v Brazílii.
U McLarenu, kam přestoupil v roce 2005, se potkal s Kimi Räikkönenem, jejich interní týmový duel by měl být jedním z nejzajímavějších i díky zcela odlišným povahám obou jezdců. Vývoj šampionátu však nabral poněkud jiný směr. Juan-Pablo Montoya se na počátku roku zranil při kondičním tréninku a musel vynechat dva závody. Ztrátu jen těžko doháněl a přestože dokázal ve druhé polovině sezóny třikrát zvítězit, stačilo to pouze na celkově čtvrtou pozici v hodnocení jednotlivců.
Montoya patří k nejlepším jezdcům ve startovním poli. Nikdo nepochybuje o jeho přirozeném talentu. Občas si ovšem sám sobě škodí přílišnou snahou, dosahující až hraniční zbrklosti. Dokladem je jeho vyjetí z boxů při svítícím červeném světle při jednom z loňských závodů nebo poměrně častá jezdecká selhání, způsobená jízdou bránící vozu udržet se na trati. Na druhou stranu všichni jeho soupeři vědí, že když má Kolumbijec den, je neporazitelný. Jaké bude jeho další působení ve týmu McLaren, nikdo zatím přesně neví. Jisté je, že v roce 2007 přijde do Wokingu Fernando Alonso. Záleží také na rozhodnutí Kimiho Räikkönena, zda skutečně přestoupí k Ferrari, jak předpovídají mnohá média. O služby Juana-Pabla Montoyi již projevil zájem Renault.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář