zdarr

KARIÉRA

1981-1988 Motokáry, 5x mistr Brazílie

1989 Formule Ford – 4. místo v brazilském šampionátu

1990 Formule Opel Lotus Europe – první místo

1991 Britská F3 – první místo

1992 Formule 3000 – třetí místo

1993 Debut ve formuli 1 v týmu Jordan, celkem 2 body a 17. místo v šampionátu

1994 Jordan-Hart, těžká havárie v Imole, celkem 19 bodů a 6. místo v šampionátu

1995 Jordan-Peugeot, celkem 11 bodů a 11. místo v šampionátu

1996 Jordan-Peugeot, celkem 14bodů a 8. místo v šampionátu

1997 Stewart-Ford, celkem 6 bodů a 13. místo v šampionátu

1998 Stewart-Ford, celkem 4 body a 12. místo v šampionátu

1999 Stewart-Ford, celkem 21 bodů a 7. místo v šampionátu

2000 Scuderia Ferrari Marlboro, první vítězství při GP Německa, celkem 4.místo v šampionátu

2001 Scuderia Ferrari Marlboro, celkem 56 bodů a 3.místo v šampionátu

2002 Scuderia Ferrari Marlboro, 4 vítězství celkem 77 bodů a 2. místo v šampionátu

2003 Scuderia Ferrari Marlboro, 2 vítězství, celkem 65 bodů a 4. místo

2004 Scuderia Ferrari Marlboro, 2 vítězství, celkem 114 bodů a 2. místo v šampionátu

2005 Scuderia Ferrari Marlboro, celkem 38 bodů a 8. místo v MS

Rubens Barrichello svou kariéru ve formuli 1 začal v týmu Jordan a hned ve své druhé sezóně si prožil pravé peklo, které začalo v Imole. Nejprve v pátek sám těžce havaroval v rychlosti více něž 200km/h, naštěstí pro něj však havárie dopadla dobře, zlomil si jen nos a pohmoždil ruku a žebra. V nedělním závodě se zabil jeho krajan, idol a kamarád Ayrton Senna a na Barrichella dopadl obrovský tlak, celá Brazílie od něj očekávala, že převezme Sennův prapor. Bohužel Jordan v té době nepatřil mezi nejlepší týmy, přesto Barrichello dokázal předvést své schopnosti, jeho největším úspěchem bylo druhé místo v Kanadě v roce 1995. V téžě sezoně se blýsknul prvním pole position v deštěm zmáčené Belgii. U Jordanu strávil 4 sezóny a pak zamířil do nově vzniklého týmu Stewart. Ovšem zde jej čekaly dětské nemoci nového vozu i týmu, přesto dokázal hned v první sezóně získat v deštivém Monaku druhé místo za králem deště Schumacherem. Ovšem pak je už provázely více technické problémy a situace se nezlepšila ani o rok později. Až v roce 1999 disponoval Stewart kvalitnějším vozem a Barrichello opět prokazoval své schopnosti, vedl třetinu závodu ve své rodné Brazílii, objevoval se na stupních vítězů a předváděl předjížděcí manévry. Po skončení sezóny zamířil k nejslavnějšímu týmu Ferrari, odkud naopak odešel opačným směrem Irvine.

S Barrichellovým příchodem začaly double Ferrari, Scuderia v sezonách 2000 až 2004 pokaždé vyhrála oba šampionáty. Největší část smetany však patří Michaelu Schumacherovi, Brazilec se musel vypořádat s životem týmového kolegy jednoho z nejlepších jezdců všech dob. Barrichello tu a tam ukáže svou velkou rychlost a Schumiho nejen prožene, ale i porazí, jenže na druhou stranu je v hodně závodech neviditelný. Právě nevyrovnané výkony ho sráží nejvíce.

Ukázalo se to i v roce 2005, kdy úspěšná léta Ferrari skončila. Zatímco Schumacher se dokázal ze všech sil držet ve špičce, Barrichello výrazně propadal. A proto, když dostal nabídku od stáje Honda na rok 2006 a další, mu Ferrari nebránilo a uvolnilo jej ze smlouvy rok před jejím koncem