Jacques Villeneuve
| ČÍSLO: | 17 |
| STÁJ: | BMW-Sauber F1 |
| STÁT. PŘÍSL.: | Kanada |
| NAROZEN: | 09.04.1971, St. Jean Richelieu / Quebec |
| VÝŠKA: | 168 |
| VÁHA: | 67 |
| STAV: | Svobodný |
| BYDLIŠTĚ: | Švýcarsko |
| POČET GP: | 151 |
| VÍTĚZNÉ GP: | 11 |
| CELKEM BODŮ: | 228 |
| POLE POSITION: | 13 |
| NEJRYCHL. KOLO: | 9 |
| NEJ. UMÍSTĚNÍ: | mistr světa 1997 |
KARIÉRA
1988 Alfa Cup v Itálii
1989 Italská formule 3
1990 Italská formule 3
1991 Italská formule 3
1992 Japonská formule 3 – druhé místo
1993 Formule Atlantic – nováček roku
1994 CART – nováček roku, vítěz 1 závodu
1995 CART – titul šampióna, první Kanaďan a nejmladší vítěz Indy 500
1996 Willams-Renault – premiéra v F1, 4 vítězství, celkem 78 bodů a druhé místo v šampionátu
1997 Williams-Renault – 7 vítězství, celkem 81 bodů MISTR SVĚTA
1998 Williams-Mecachrome – celkem 21 bodů a 5.místo v šampionátu
1999 BAR-Supertec – nebodoval
2000 BAR-Honda - celkem 17 bodů a 7. místo v šampionátu
2001 BAR-Honda - celkem 12 bodů a 7.místo v šampionátu
2002 BAR-Honda - celkem 4 body a 12. místo v šampionátu
2003 BAR-Honda - celkem 6 bodů a 16. místo v šampionátu
2004 Renault - 3 závody, bez bodů a 21. místo v šampionátu
2005 Sauber Petronas, 9 bodů a 14. místo
Jacques Villeneuve je synem slavného otce, tragicky zahynuvšího v kokpitu vozu Ferrari F1 v roce 1982 a smrt otce na něj těžce dolehla. JV začal se závoděním poměrně pozdě, rozhodně nepatří mezi jezdce, kteří se v motokárách proháněli v předškolním věku. Po svých začátcích v Itálii, odešel na rok do Japonska a poté se už začal prosazovat v zámoří. Jeho premiérový rok v sérii CART byl velmi nadějný a ve druhém se stal naprostým králem, který vyhrál vše co se vyhrát dalo - titul šampiónaCART i 500 mil Indy. Po tomto úspěchu zamířil v roce 1996 do formule 1, kde začal v týmu Williams. Hned v prvním závodě málem zvítězil, v tréninku získal při premiérovém startu Pole position (naposledy Reutemann 72, Andretti 68), většinu závodu vedl, ale v závěru musel pro problémy s olejem zpomalit a tak se před něj dostal Hill. Villeneuve dokázal v první sezóně s Hillem bojovat o titul do posledního závodu v japonské Suzuce. O rok později již titul získal, ovšem musel o něj bojovat do posledního závodu v Jerezu, kde kolidoval se svým rivalem Michaelem Schumacherem. Ten však zůstal ve štěrkové zóně, Villeneuve si i s poškozeným vozem dojel pro třetí místo a titul, Schumacher byl za svůj útok potrestán diskvalifikací v celé sezóně. V roce 1998 již byl Williams na ústupu ze slávy a šampionátu dominovaly vozy McLaren, Villeneuve se dostal dvakrát na stupně vítězů a v Německu jej o možnost zaútočit na prvenství připravil diferenciál. V roce 1999 Villeneuve přešel do nového týmu BAR, který založil jeho manažer a přítel Craig Pollock a kde se stal spolumajitelem. Ovšem byla to sezóna na kterou JV chce rychle zapomenout, poprvé do cíle dojel až ve 13. GP sezóny v italské Monze, předtím jej pronásledovaly poruchy. Přesto na sebe dokázal občas upozornit alespoň v kvalifikaci, kde dosáhl nejlépe na páté místo.
Villeneuve v sezóně 2000 očekává především spolehlivější vůz než tomu bylo v sezóně 1999 a napomoci tomu má nový dodavatel motorů pro tým BAR a tím je Honda, která má obrovské zkušenosti, byť to pro ni bude rok návratu do F1. Villeneuve disponuje velkým talentem, je rychlý a má velmi dobrý cit pro vůz. Má image rebela, po boxech chodí v ošoupaných teniskách a riflích, v roce 1998 střídal barvu vlasů pomalu častěji než ponožky, rád, dobře a rychle lyžuje a baví se s počítači. Před sezónou 2000 se objevovaly fámy o jeho svatbě s Danii Minoque, které byly poté dementovány.
Sezóna 2000 vyšla sympatickému Kanaďanovi docela dobře, jediné co jej mrzí je to, že se nedostal na stupně vítězů. To se mu však povedlo v roce 2001 a to hned dvakrát, ale pořád nedosáhl výsledků v které doufal. Před představením vozu pro rok 2002 byl odvolán jeho přítel Craig Pollock z čela týmu BAR, ale ani to nevedlo k rychlé změně v chodu týmu a JV paběrkoval. V roce 2003 už byla i navenek patrná averze vůči šéfovi týmu Davu Richardsovi, na dráze byl navíc krátký na nového týmového kolegu Jensona Buttona. Smlouva mu už nebyla prodloužena a JV na protest proti jednání týmu odmítnul nastoupit do závěrečného závodu sezony v Japonsku.
Někdejší šampion musel většinu sezony 2004 sledovat jen v roli diváka, ale neustále pokračoval v tréninku fyzičky a po rozchodu Jarna Truliho s Renaultem dostal šanci v posledních třech závodech, ale zároveň už měl v kapse smlouvu se Sauberem na další dvě sezony. Tři závody s Renaultem ukázaly, že návrat po takřka roční přestávce nebude pro Kanaďana jednoduchý a tento trend potvrdila i sezona 2005, kdy měl jasně navrch týmový kolega Felipe Massa. V F1 se přesto udržel: BMW ho nechtělo vyplatit a doufá, že záblesk návratu formy z konce sezony 2005 bude pokračovat.
1988 Alfa Cup v Itálii
1989 Italská formule 3
1990 Italská formule 3
1991 Italská formule 3
1992 Japonská formule 3 – druhé místo
1993 Formule Atlantic – nováček roku
1994 CART – nováček roku, vítěz 1 závodu
1995 CART – titul šampióna, první Kanaďan a nejmladší vítěz Indy 500
1996 Willams-Renault – premiéra v F1, 4 vítězství, celkem 78 bodů a druhé místo v šampionátu
1997 Williams-Renault – 7 vítězství, celkem 81 bodů MISTR SVĚTA
1998 Williams-Mecachrome – celkem 21 bodů a 5.místo v šampionátu
1999 BAR-Supertec – nebodoval
2000 BAR-Honda - celkem 17 bodů a 7. místo v šampionátu
2001 BAR-Honda - celkem 12 bodů a 7.místo v šampionátu
2002 BAR-Honda - celkem 4 body a 12. místo v šampionátu
2003 BAR-Honda - celkem 6 bodů a 16. místo v šampionátu
2004 Renault - 3 závody, bez bodů a 21. místo v šampionátu
2005 Sauber Petronas, 9 bodů a 14. místo
Jacques Villeneuve je synem slavného otce, tragicky zahynuvšího v kokpitu vozu Ferrari F1 v roce 1982 a smrt otce na něj těžce dolehla. JV začal se závoděním poměrně pozdě, rozhodně nepatří mezi jezdce, kteří se v motokárách proháněli v předškolním věku. Po svých začátcích v Itálii, odešel na rok do Japonska a poté se už začal prosazovat v zámoří. Jeho premiérový rok v sérii CART byl velmi nadějný a ve druhém se stal naprostým králem, který vyhrál vše co se vyhrát dalo - titul šampiónaCART i 500 mil Indy. Po tomto úspěchu zamířil v roce 1996 do formule 1, kde začal v týmu Williams. Hned v prvním závodě málem zvítězil, v tréninku získal při premiérovém startu Pole position (naposledy Reutemann 72, Andretti 68), většinu závodu vedl, ale v závěru musel pro problémy s olejem zpomalit a tak se před něj dostal Hill. Villeneuve dokázal v první sezóně s Hillem bojovat o titul do posledního závodu v japonské Suzuce. O rok později již titul získal, ovšem musel o něj bojovat do posledního závodu v Jerezu, kde kolidoval se svým rivalem Michaelem Schumacherem. Ten však zůstal ve štěrkové zóně, Villeneuve si i s poškozeným vozem dojel pro třetí místo a titul, Schumacher byl za svůj útok potrestán diskvalifikací v celé sezóně. V roce 1998 již byl Williams na ústupu ze slávy a šampionátu dominovaly vozy McLaren, Villeneuve se dostal dvakrát na stupně vítězů a v Německu jej o možnost zaútočit na prvenství připravil diferenciál. V roce 1999 Villeneuve přešel do nového týmu BAR, který založil jeho manažer a přítel Craig Pollock a kde se stal spolumajitelem. Ovšem byla to sezóna na kterou JV chce rychle zapomenout, poprvé do cíle dojel až ve 13. GP sezóny v italské Monze, předtím jej pronásledovaly poruchy. Přesto na sebe dokázal občas upozornit alespoň v kvalifikaci, kde dosáhl nejlépe na páté místo.
Villeneuve v sezóně 2000 očekává především spolehlivější vůz než tomu bylo v sezóně 1999 a napomoci tomu má nový dodavatel motorů pro tým BAR a tím je Honda, která má obrovské zkušenosti, byť to pro ni bude rok návratu do F1. Villeneuve disponuje velkým talentem, je rychlý a má velmi dobrý cit pro vůz. Má image rebela, po boxech chodí v ošoupaných teniskách a riflích, v roce 1998 střídal barvu vlasů pomalu častěji než ponožky, rád, dobře a rychle lyžuje a baví se s počítači. Před sezónou 2000 se objevovaly fámy o jeho svatbě s Danii Minoque, které byly poté dementovány.
Sezóna 2000 vyšla sympatickému Kanaďanovi docela dobře, jediné co jej mrzí je to, že se nedostal na stupně vítězů. To se mu však povedlo v roce 2001 a to hned dvakrát, ale pořád nedosáhl výsledků v které doufal. Před představením vozu pro rok 2002 byl odvolán jeho přítel Craig Pollock z čela týmu BAR, ale ani to nevedlo k rychlé změně v chodu týmu a JV paběrkoval. V roce 2003 už byla i navenek patrná averze vůči šéfovi týmu Davu Richardsovi, na dráze byl navíc krátký na nového týmového kolegu Jensona Buttona. Smlouva mu už nebyla prodloužena a JV na protest proti jednání týmu odmítnul nastoupit do závěrečného závodu sezony v Japonsku.
Někdejší šampion musel většinu sezony 2004 sledovat jen v roli diváka, ale neustále pokračoval v tréninku fyzičky a po rozchodu Jarna Truliho s Renaultem dostal šanci v posledních třech závodech, ale zároveň už měl v kapse smlouvu se Sauberem na další dvě sezony. Tři závody s Renaultem ukázaly, že návrat po takřka roční přestávce nebude pro Kanaďana jednoduchý a tento trend potvrdila i sezona 2005, kdy měl jasně navrch týmový kolega Felipe Massa. V F1 se přesto udržel: BMW ho nechtělo vyplatit a doufá, že záblesk návratu formy z konce sezony 2005 bude pokračovat.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
